Škola noci 9 - kapitolka 29

Napsal Trumpetka.blogerka.cz (») 24. 7. 2012 v kategorii Škola noci 9, přečteno: 4566×

Kalona

Rephaim mu to neřekl. Jeho syn ho nechal věřit, že mu bohyně odpustila, a že mu proto věnovala formu lidského chlapce.

Rephaim se nezmínil, že byl odsouzen být ptákem, zvířetem, které mohl být jenom dlouho pro něco, co bylo, podle mínění stvořitele, navždy nedosažitelné.

"Alespoň po hodiny denního světla je nedosažitelný," řekl Kalona, přecházejíc po horní části hřebene.

"Pomoccct ti, budeme?"

Kalonův hněv explodoval kvůli syčivému, napůl lidskému hlasu jiného syna. Obrátil se k Nisrocovi, zvedajíc ruku, aby ho spoutal do ticha. Krakouni, kteří byli shluknutí kolem, se rozutekli pryč z jeho dosahu. Nisroc se přikrčil, ale zůstal v blízkosti a nesnažil se utéct otcovu hněvu.

Napůl zhoupnutý Kalona zaváhal. Nechal svou pěst klesnout k boku. Díval se na svého tichého syna, který se krčil, čekající na ránu.

"Proč?" Kalona dovolil zoufalství, které cítil, aby bylo slyšet v jeho hlase. "Proč byste mi měli chtít pomáhat?"

Nisroc zvedl svou hlavu. V jeho rudém pohledu byl zmatek. "Jsi Otec."

"Ale nebyl jsem dobrý otec," slyšel Kalona říct sám sebe.

Nisrocův pohled zůstal pevně upřený na něj. "Na tom nezzzáležžží. Ssstále jsi Otec."

Naprosto poražený mohl Kalona jen zatřást hlavou a hlasem zjemněným emocemi, které sotva chápal, řekl: "S tímhle mi nemůžete pomoct."

Kalona ukázal k nebi. "Běžte. Teď je úplná tma. Můžete si protáhnout křídla a křižovat oblohu, aniž budete viděni. Jen buďte zpátky před svítáním."

Nezaváhali. Vyskočili z hřebene a s havraními výkřiky se vznesli k nebi.

Neuvědomil si, že Nisroc neodešel se zbytkem, dokud nepromluvil. Hlas jeho syna byl neobvykle tichý. Možná to byla jeho tichost, co znělo tak lidsky. "Pomáhat ti, já budu."

Kalona se podíval na svého syna. "Děkuji ti," řekl.

Nisroc sklonil před svým otcem hlavu, jako by otcova slova byla tak hmatatelná jako rána, kterou málem dostal.

Kalona si odkašlala a podíval se od stvoření, které vytvořil v hněvu a chtíči. "Běž. Připoj se ke svým bratrům. Přikazuji ti to."

"Ano, Otččče."

Kalona naslouchal jak Nisrocova křídla prorážejí vítr. Zaklonil hlavu, takže mohl sledovat svého syna mizet do noci.

Když byl sám, telefon začal vyzvánět. Cítíc se nesporně hloupě, zvedl tu věc z kamene, kde ji zanechal předchozí noc. Displej říkal STEVIE RAE. Bez zaváhání stiskl přijímací tlačítko a položil si telefon k uchu.

"Pomoz Rephaimovi! Býk ho zabije!" Hlas Rudé překřičel hroznou vlnu zvuků. Bylo tam zapraskání statické elektřiny a spojení oněmělo.

Kalonovo tělo se hýbalo, než jeho mysl plně zpracovala jeho rozhodnutí. Vrhl se do vzduchu, setkávajíc se s éterickými pramínky, které proudily z Onoho světa, aby vytvořily neviditelné proudy ve smrtelném nebi.

"Vyzývám sílu ducha starobylých nesmrtelných, která je mou od prvorozeneckého příkazu. Vezmi mě ke krvi mé krve, synu mého ducha. Vezmi mě k Rephaimovi!"

Zoey

"Pomoz Rephaimovi! Býk ho zabije!" zakřičela Stevie Rae a upustila telefon, který byl okamžitě pohlcen šarlatovou září. Snažila se dostat na nohy a jít k Rephaimovi, ale její tělo bylo uvězněno uvnitř kruhu síly. Zoufale na mě zakřičela: "Uzavři kruh! Nech mě mu pomoct!"

Nezaváhala jsem. Viděla jsem pravdu maminčiny vraždy. Kruh mohl být uzavřen. "Duchu, země, vodo, ohni, vzduchu - propouštím vás!"

Ale má slova neudělala žádný rozdíl. Rudá záře nás stále věznila.

"Co se děje?" Stevie Rae vzlykala a marně se snažila vstát.

"Tohle kouzlo uvedla do pohybu smrt," opakovala Thanatos. Zněla smutně, rezignovaně. "Jenom smrt ho může zrušit."

"Ty představuješ smrt. Uvolni nás!" řekla jsem.

"Nemůžu." Vypadala stará a poražená. "Odpusť mi."

"Ne! To není dost dobré. Musíš-"

Než jsem to mohla dokončit, sklonil Aurox svou hroznou hlavu, aby znovu zaútočil na Rephaima.

Krvácející a otlučený Drak Lankford se postavil mezi chlapce a stvoření, zachytávajíc ránu určenou pro Rephaima. Auroxův roh zachytil Draka uprostřed jeho hrudi, zvedajíc ho z nohou, jak býk Mistra meče úplně nabral.

Aurox ustoupil, vrtíc hlavou, takže se Drakovo tělo uvolnilo a sklouzlo na zem. Sledovali jsme, jak se Drak třásl, kašlal a se svým posledním dechem se podíval k našemu kruhu a řekl, "Pokud vás může uvolnit jen smrt, pak vás má smrt uvolňuje…"

Aurox zařval své vítězství a obkroužil Draka, aby se vrátil ke svému útoku na Rephaima.

Ale Drakova smrt všechno změnila. Rudá záře se z kruhu zvedla. Šla tak vysoko, že vypadala, že se dotýká měsíce. Na nebi explodovala a čistě stříbrná mlha klesla zpátky na zemi, všechno jemně koupajíc v teplém, jarně vonícím dešti.

V okamžiku, kdy byla uvolněna, se Stevie Rae rozběhla vpřed, volajíc: "Země, pojď ke mně! Ochraň Rephaima!"

Ale zelená záře, která se okamžitě kolem Rephaima objevila, nebyla třeba. Jak stříbrný déšť stékal přes býka, tvorovo tělo sebou trhalo a škubalo a pak klopýtlo. Zamrkala jsem a otřela si obličej, snažíc se pročistit vidění, ale uvědomila jsem si, že s mým zrakem nebylo nic špatně. Ta býčí věc mizela, měnila se, posunovala se a během několika okamžiků Aurox, chlapec, který mě zachránil před padající větví, stál na jejím místě.

Několikrát zamrkal a rozhlédl se, jako by byl zmatený, jako by nevěděl, kde je.

"Drž se od něj!" zavrčela Stevie Rae na Auroxe, když stála mezi ním a Rephaimem. Její ruce zeleně zářily.

Aurox váhavě o krok ustoupil, vrtíc hlavou. Díval se kolem, stále jasně omámený. Viděla jsem chvíli, kdy jeho pohled našel Drakovo protnuté tělo.

"Ne!" řekl Aurox. "Ne." Podíval se ze zbitého těla Mistra meče a jeho pohled našel mě.

"Zoey! Vybral jsem si jinou budoucnost! Vybral!"

Pak tam byli Stark a Darius, útočící na něj se zvednutými meči. Aurox stále třásl hlavou a říkal dokola a dokola: "Vybral jsem si novou budoucnost…vybral jsem si novou budoucnost…," ale bez ohledu, co jeho slova říkala, mohla jsem vidět, že jeho tělo se znovu začínalo vlnit. Měnil se zpět na býka. Stark a Darius se ho chystali zabít.

Temnota není vždy to samé co zlo; světlo nepřináší vždy jen dobro. Dívej se pravým zrakem, dítě… dívej se pravým zrakem…

Nyktin hlas naplnil mou mysl a já věděla, co jsem musela udělat. Zvedla jsem vidoucí kámen z místa, kde visel mezi mými prsy, zhluboka se nadechla a podívala se skrz něj na Auroxe.

Při pohledu skrz kámen chlapcovo tělo vyzařovalo přes měsíční kámen záři ze svého centra, poblíž jeho srdce. Záře se šířila, dokud Auroxe úplně neskrývala. A pak jsem si uvědomila, co ta záře vlastně byla - byl to obraz dalšího těla, toho, co bylo duchovní, nadpozemské, a ani tolik neskrývalo Auroxe, jako ho zastiňovalo, protože bylo tak jasné.

A známé.

"Heathe!" zakřičela jsem jeho jméno. Aurox, už částečně změněný ve stvoření, otočil svou hlavu, aby se na mě podíval. Zářící vize Heatha se pohnula spolu s ním a, jen na okamžik, se naše pohledy setkaly. Viděla jsem, jak se Heathovy oči rozšířily překvapením. "Země!" Půjčila jsem si elementární energii, kterou Stevie Rae už projevila. "Chraň Auroxe. Nedovol Starkovi a Dariovi, aby ho zranili!" Něco ze zelené záře, která se pohybovala kolem Rephaima se rozšířila skrz zemi a pak se zvedlo před Auroxem, tvoříc stěnu mezi ním a dvěma bojovníky.

"Zoey, co to sakra děláš?" řekl Stark, snažíc se dostat kolem zdi ochrany.

"Vím, co dělám," řekla jsem Starkovi, ale můj pohled nikdy neopustil Auroxe. Ale Aurox už nebyl člověk. Tvor byl plně zformovaný a obraz Heatha byl pryč. Zvíře zařvalo vzteky, utrpením a zoufalstvím, sklonilo hlavu a zamířilo přímo na mě.

Vím, že to bylo pitomé, ale nepohnula jsem se. Místo toho jsem dál zírala do jeho očí a zníc víc klidná a jistá, než jsem se cítila, jsem řekla: "Nezraníš mě. Vím, že ne."

V poslední chvíli se Aurox stočil do strany. Minouc moje tělo o palce prošel tak blízko ke mně, že jsem mohla cítit krev a smrt na něm a cítit otření jeho kůže. Pak zmizel do noci. Nevím, zda to byl adrenalin nebo hloupost, co mě pak drželo na nohou, ale obojí mě najednou opustilo a já se rozplácla na zadku. Zelená zeď zmizela a Stark ke mně běžel.

"Jsi zraněná? Jsi v pořádku? Co se s tebou sakra děje?" Stark se vedle mě krčil a pálil na mě otázky, když projížděl rukama moje tělo.

"Krvácíš?"

Popadla jsem jeho ruce, pevně se ho držíc, doufajíc že nemohl poznat, jak se moje vlastní ruce zle třásly.

"Jsem v pořádku. Opravdu."

"Jsi hloupá. Opravdu," řekla Afrodita, dívajíc se na mě zpoza nosu. "Vážně, Z. Buď je to tohle, nebo máš přeludy. Býčí kluk není Heath."

"Sakra ne, není Heath," řekl Stark, dívajíc se na Afroditu, jako by ztratila rozum.

Takže mě neslyšel. Dobrá, možná mě nikdo jiný neslyšel. Afroditu jsem mohla zvládnout. Později. Prostě jsem ji ignorovala, což bylo jednoduché, protože přispěchala babička, tvářící se tak ustaraně, jako Stark. "Nezranil tě?"

Zatáhla jsem za Starkovy ruce a on mi pomohl se zvednout. Pak jsem objala babičku. "Ne, jsem v pořádku."

Věnovala mi uklidňující stisk a nenazvala mě hloupou. Místo toho řekla, "Rephaim není."

"Uh-oh." Damien, Erin a Shaunee se připojili ke Stevie Rae, která klečela po Rephaimově boku. Vykročili jsme k nim. Afrodita šeptavě řekla: "Tohle bude špatné. Opravdu špatné."

Chtěla jsem udržet své oči, abych se nedívala na Drakovo tělo, ale neposlouchaly mě. Padl nedaleko Rephamima. Když jsem viděla jeho tvář, myslela bych si, že spí. Myslím tím, kromě pramínku krve z koutku úst vlastně vypadal víc klidný, než kdy vypadal od Anastasiiny smrti. Bylo to jeho tělo, které bylo katastrofou. Obě paže na sobě měly zranění. Auroxův roh protrhl jeho kalhoty a zanechal tam změť vypadající jako hamburgrové maso. Jeho hruď byla na pohled hrozná věc. Jeho žebra byla roztříštěná v okolí díry. Od jeho hrudi dolů byla všude krev.

Stála jsem tam, zírající, když do mého zorného pole vklouzl Thanatosin sametový plášť. Otevřela brož, která ho držela přes její ramena a, s mávnutím přikryla velekněžka Drakovo tělo. Měla na své tváři podivný výraz a já se snažila zjistit, co se dělo, když promluvila.

"Teď můžeš jít dál. Bylo ti předurčeno buď této noci zemřít s tvým slibem obnoveným, tvou pravou cestou - nebo z této noci vyjít s tvým tělem naživu, ale tvým duchem mrtvým pro vše, co je čestné."

Thanatos se usmála a já si uvědomila, že její výraz vypadal divně, protože mluvila ke vzduchu nad Drakovým tělem. "Obětováním se pro Rephaima jsi znovu našel milosrdenství a skrz něj naši bohyni."

Thanatos udělala razantní gesto paží a já si pomyslela, že vypadala neuvěřitelně půvabná a totálně nádherná. "Tam je tvá cesta. Jdi do Onoho světa a tvé nové budoucnosti."

Pak jsem zalapala po dechu, když se nebe nad Thanatos zachvělo. Noc se rozdělila a do výhledu vešel známý strom. Byl zelený a svěží, jeřáb a hloh protkané dohromady. Kusy tkaniny, které byly uvázané k jeho masivní koruně větví, neustále měnily barvy a délky, jak se jemně pohupovaly v teplém vánku, který byl cítit po zemi a mechu a jaru.

"Bohynin závěsný strom," zašeptal Stark.

"Ty to taky vidíš?" zamumlala jsem na něj.

"Jo," řekl.

"Já taky," řekla Afrodita.

"Stejně jako já," řekl Darius - a všichni kolem mě, moji přátelé, přikývli a zašeptali to a zírali v údivu, jak zpoza stromu vystoupila dívka. Byla blonďatá a usměvavá a vypadala super nádherně v dlouhé sukni barvy modrého topazu, která měla skleněné perly a lastury a bílou kůži všude kolem svého okraje a kolem výstřihu odpovídajícího vršku bez rukávů. Nesla jednu slunečnici.

"To je Anastasia!" řekl Damien.

"Je tak mladá," vyhrkla jsem a pak jsem zavřela ústa, strachujíc se, že řeknu něco, čím vizi rozbiju.

Ale Anastasia nevypadala, že by nás viděla. Její pozornost byla kompletně uchvácena mladým mužem, který vešel do výhledu. Jeho vlasy byly dlouhé a silné a uvázané vzad a jeho hnědé oči zářily neprolitými slzami.

"To je Drak," řekla Shaunee.

"Ne," opravila ji Thanatos. "Tohle je Bryan, její Bryan."

Mladý Bryan Lankford se s úctou dotkl Anastasiiny tváře. "Má paní," řekl.

"Můj pane," řekla ona. "Věděla jsem, že se znovu najdeš."

"A když jsem tak udělal, našel jsem tebe." S úsměvem si ji vtáhl do náruče, a když se jejich rty setkaly, nebe se znovu zachvělo a dveře do Onoho světa se uzavřely.

Stark mi podal rozbalený Kleenex, který vytáhl z kapsy u džínů. Vysmrkala jsem se.

"Rephaim teď taky umře?"

Stevie Raeina otázka nás rázně vtáhla zpátky na zem. Otočila jsem se, abych viděla, že stále klečí vedle Rephaima. Byla jsem teď dost blízko, abych viděla, že krvácí z hluboké rány na hlavě. Vypadal bledý a klidný - příliš klidný.

"Tvojí spřízněností je Smrt," pokračovala Stevie Rae.

Otírajíc si slzy ze své tváře hřbetem ruky zírala na Thanatos. "Takže mi řekni pravdu. Umře Rephaim?"

Pak tam byl obrovský whoooš zvuk a z nebe spadl Kalona. Stark a Darius okamžitě pozvedli své zbraně a pohnuli se, aby stáli mezi Afroditou a mnou a nesmrtelným. Ale Kalona se na nás ani nepodíval. Spěchal k Rephaimovi.

"Jdeš příliš pozdě!" zakřičela na něj Stevie Rae. "Volala jsem, ale přišels příliš pozdě."

Kalona se podíval ze svého syna na Stevie Rae. "Nezaváhal jsem. Přišel jsem na tvé volání." Pak mě naprosto šokoval pokleknutím vedle Stevie Rae. Pomalu se natáhnul kolem ní a dotknul se tváře svého syna.

"Žije."

"Ne nadlouho," řekla Thanatos jemně. "Vezmi čas, který byl zanechán, abys řekl své sbohem. Smrt si Rephaima označila za vlastního."

Zdálo se, jako by Kalonův jantarový pohled velekněžku propíchl. Moc v jeho hlase byla tak hrozná, jako byl jeho smutek. "Smrt ho nemůže mít! Je můj syn a já jsem nesmrtelný. Nemůže umřít."

"Nevzdal ses ho a nejmenoval ho už nadále svým dítětem?"

Bolest, která probleskla Kalovou tváří, mi lámala srdce. Viděla jsem, že se snažil promluvit, ale slova nepřišla.

Stevie Rae se dotkla paže nesmrtelného. Jeho pohled se obrátil k ní.

"Všichni někdy říkáme věci, které tak nemyslíme, zvlášť když jsme naštvaní. Pokud jsi to tak nemyslel, proč prostě nezkusíš říct, že se omlouváš?" Podívala se od nesmrtelného na jeho syna. "Řekni to Rephaimovi. Možná tě uslyší." Pak popošla vzad, nechávajíc Kalonu samotného, klečícího vedle Rephaima.

Kalona se naklonil kupředu a přitáhl si svého syna k sobě, takže Rephaim spočíval napříč jeho klínem. Nesmrtelný se díval dolů na něj po něco, co se zdálo jako velmi dlouhým časem a pak, hlasem nestálým emocemi, řekl: "Rephaime, omlouvám se. Jsi můj syn. Vždycky budeš můj syn. Odpusť mi můj hněv a moje bláznovství." A pak Nyktin padlý válečník zavřel své oči a dodal: "Bohyně, prosím. Nenech ho platit za mé chyby."

Jediná slza stekla po Kalonově tváři a padla na Rephaimovo čelo a krvavé zranění, které tam zelo. Pak tam byl záblesk světla, tak jasný a čistý, že jsem na chvíli byla oslepena. Když jsem z mého vidění vymrkala tečky, uviděla jsem Rephaima zhluboka se nadechnout a otevřít oči. Rána na jeho čele byla pryč. Vypadal trošku zmateně. Kalona se nešikovně pohnul, aby mu pomohl posadit se na vlastní pěst, což Rephaim udělal snadno. Rephaimův úsměv byl váhavý, ale zněl perfektně normálně, když řekl: "Zdravím tě, Otče. Kdy ses sem dostal?"

Stevie Rae rozhodila kolem Rephaima paže a pevně ho objala, ale její tvář byla nakloněná tak, že bylo jasné, že mluvila na Kalonu, když řekla: "Právě v čas. Tvůj táta se sem dostal právě v čas."

Kalona vstal. V tu chvíli nebyl svůdný, mocný, naprosto děsivý nesmrtelný. Byl prostě jenom táta, který nemá tušení, co říct svému dítěti.

"Rudá -" Kalona se odmlčel a pak začal znovu. "Stevie Rae zavolala. Přišel jsem."

Nejdřív se Rephaim usmál, a pak jeho štěstí ochablo, když si zřejmě vzpomněl. "Drak. Kde je? Nesnažil se mě zranit. Vím, že ne."

Stevie rae se kousla do rtu. Slzy se jí valily z očí, když řekla: "Jo, my víme. Drak tě zachránil před Auroxem."

"Auroxem? Neferetiným stvořením? On tady byl?" zeptal se Kalona.

"Byl. Snažil se zabít tvého syna a narušit odhalovací rituál. Drak Lankford položil svůj život, aby ho zachránil," řekla Thanatos.

Všechny naše oči se stočily k Drakovu zahalenému tělu.

Nevěděla jsem, co říct. Jak jim ksakru vysvětlím, že jsem opravdu viděla Heathovu duši uvnitř Auroxe? A co s tím ksakru udělám?

"Musíte vědět, že se Neferet spojila s Temnotou," řekl Kalona.

"Vím," souhlasila Thanatos. "A upíří Nejvyšší rada to teď bude vědět také."

"Co se stane?" zeptala jsem se Thanatos.

"Neferet bude zbavena svého titulu velekněžky a straněná všemi upíry," řekla Thanatos.

"Bude bojovat," řekl Kalona ponuře. "A má mocné spojence v Temnotě, své stvoření a rudé, kteří ji následují."

"Pak se budeme bránit," řekl Thanatos.

"Znamená to, že zůstáváš v Tulse? Nebo se vrátíš do Itálie na váš italský ostrov a necháš tyhle děti bojovat s Temnotou?" zeptal se Kalona.

Thanatos na něj zúžila oči. "Tulská Škola noci má novou velekněžku a ta je Smrtí."

Kalona zíral na Thanatos, pak se od ní podíval pryč ke svému synovi. Mohla jsem vidět nerozhodnost na jeho tváři a usoudila jsem, že se připravoval odletět - vlastně mou myslí proběhla myšlenka, že i když se omluvil Rephaimovi a vypadalo to, že s námi má příměří, nemohli jsme si být doopravdy jistí, že stále nebyl spojený s Neferet. Myslím tím, věřila jsem v něj předtím a Heath kvůli tomu zemřel.

Ale když se nesmrtelný nakonec pohnul, nebylo to proto, aby odletěl. Přešel k Thanatos a pak si klekl na koleno a řekl: "Vypadá to, že tvá Škola noci bude potřebovat nového Mistra meče. Zavazuji své tělo, srdce a duši k tvé ochraně, velekněžko. Věřím, že bych měl sloužit právě jako bojovník Smrti. Přijmeš můj slib?"

"Do prdele!" slyšela jsem mumlat Afroditu.

Vedle mě se Stark neklidně pohnul a já ho viděla sdílet pohled s Dariem.

"Přijímám tvůj slib, Kalono, a budu ho považovat za závazný."

Kalona sklonil hlavu a přitiskl si pěst na srdce, říkajíc: "Děkuji ti, velekněžko." Když vstal, jeho pohled šel přímo k jeho synovi.

Rephaimův úsměv byl zářivý, i když byla jeho tvář omývána slzami. "Udělals správnou věc," řekl svému otci.

Kalona přikývl. "Ano. Konečně."

"No, tedy. Vrátíme se do Školy noci a uvidíme, co nás tam čeká?" zeptala se Thanatos.

Všichni jsme přikývli, i když jsem věděla, že jsem nebyla jediná, čí žaludek bolel a kdo absolutně chtěl křičící utéct od čehokoliv, co najdeme zpátky v Tulse.

Ale nikdo z nás neutíkal. Nikdo z nás toho moc neřekl, když jsme následovali Smrt a jejího okřídleného bojovníka k autobusu. Darius a Stark nesli Drakovo pláštěm přikryté tělo. Políbila jsem babičku na rozloučenou a zírala z autobusového okna, když jsme projížděli kolem kruhu, který byl zkažený Temnotou a který byl teď naplněný k prasknutí levandulovými rostlinami v plných, nádherných květech.

"Počkej," zavolala jsem na Daria. "Zastav autobus."

Otevřela jsem svoje okno a slyšela, že všichni moji přátelé dělají to samé. Pak jsme se jako jeden zhluboka nadechli, vdechujíc magickou vůni znovu vysvěcené levandule.

"Podívejte!" zakřičela Stevie Rae, ukazujíc nad kruh. Vzhlédla jsem a tam, vznášející se, byla naše bohyně.

Byla oblečená v šatech barvy noci a čelence ozdobené hvězdami. Její úsměv platil pro nás všechny a její slova proudila autobusem společně s vůní květin.

Mějte na paměti uzdravení, které se zde událo této noci.

Budete potřebovat sílu a mír pro nadcházející boj.

Zavřela jsem oči, sklonila hlavu a pomyslela si, ach, sakra…

Konec.

Pro teď…

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Many z IP 178.72.192.*** | 25.7.2012 18:25
Moc díky za další (tak rycle) přidanou kapitolu.Doufám ,že se v co nejkrtatší době dočkáme dalšísmilesmilesmile
Trumpetka.blogerka.cz | 28.7.2012 11:48
No,tohle je poslední kapitola 9 dílu školy noci.Takže příští kapitola už bude z 10 dílu školy noci.smilesmile
Terka=) z IP 212.67.87.*** | 1.8.2012 15:57
seš skvělá a kdy budeš dávat 10. díl a pak se tě chci zeptat jestli s tím nechceš pomoct...
Trumpetka.blogerka.cz | 6.8.2012 20:26
Děkuji moc!!smileAle bohužel se v blízké době nebude 10 díl překládat...smile
Ale až se na to bude chystat,určitě bych ráda přijala pomoc!smile smilesmile
Terka=) z IP 212.67.87.*** | 15.8.2012 18:57
tak se mi ozvi na email dostalova.terka@email.cz a já ti 100% pomůžu, já sama už sem 10. díl četla asi do 20. kapitoly a je to dokonalý smile
Naty z IP 90.177.91.*** | 3.8.2012 22:26
Ahoj,
nejdřív bych chtěla vážně poděkovat, že sis dávala takovou práci s překladem, ušetřilo mi to cestu do knihkupectví smilesmile a těším se na 10. díl i když myslím, že už by série mohla skončit, tak jako tak těch dílů ale je! smilesmilesmile
Terka=) z IP 212.67.87.*** | 18.8.2012 13:44
podle mě budou minimálně ještě dva díly... protože ten 10. je hodně zamotaný a moc se tam toho nevyřeší
bla z IP 78.98.151.*** | 1.9.2012 22:35
ty čo tu dávaš??? šak 10 diel vyjde až 16.10v USA
Petra z IP 195.39.75.*** | 23.12.2012 21:15
Prodám prvních 5 dílů knih Škola noci od P. C. Castové. Knihy jsou úplně nové, koupené z Knižního klubu. Jednotlivě jedna kniha za 150Kč nebo možnost po domluvě vyměnit za Nový měsíc od Stephenie Meyerové. Možnost vyzvednou osobně nebo zaslání poštou.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a deset