Snad se vám to bude líbit... číst dál

Soutěž: číst dál

Aurox číst dál

„TAK DOBŘE, ŽIJEME ve dvacátém prvním století, takže jsem ani nečekala, že počkáte do svatby.“ Lucasova matka se opřela o zárubně a založila si ruce na prsou. „Ale upřímně řečeno, ty jsi věděl, že přijdu. Vážně ses podle toho nemohl zařídit?“ číst dál

„DOKÁZALI JSME TO,“ HLESLA JSEM, KDYŽ JSEM vyčerpaně klesla na sedačku v autobuse. číst dál

SEDĚLA JSEM NEHYBNĚ na nejspodnějším schodu studeného kamenného schodiště a poslouchala, jak se ostatní připravují k boji. číst dál

BŘEZEN BYL VE ZNAMENÍ PŘÍVALOVÝCH DEŠŤŮ, které zacákaly okenní tabulky a proměnily půdu v bláto. Poprvé jsme okolí školy nemohli využít k úkrytu. Ale zároveň jsme to poprvé nepotřebovali. Lucas i já jsme teď poznávali Evernight z jiné stránky a stávali se jeho součástí. číst dál

Pokud máte jakékoliv dotazy ohledně blogu napište,ale doufám že tu nebude moc stížností . číst dál

Pokud máte ohledně výtvorů této dvojice dotazy,pište do komentářů. číst dál

Ptejte se lidičky,ptejte se na cokoliv ohledně akademie Evernight... číst dál

Pokud máte ohledně Školy noci jakýkoliv dotaz, napište ho do komentářů.                                                                    Diks                                                                                                                                                            číst dál

26. kapitola číst dál

„MŮŽEŠ SE POSADIT?“ číst dál

„KAM MÁME NAMÍŘENO?“ ZEPTAL SE MĚ LUCAS když jsem ho vedla nahoru po zadním schodišti. číst dál

KDYŽ SE STUDENTI VRACELI do školy, stála jsem na schodišti a doufala, že spatřím přátelskou tvář. Věděla jsem, že se Lucas nevrátí. Ačkoli jsem si představovala, že ho vidím, vždycky šlo jen o mou fantazii, která se mnou krutě pohrávala. Říkala jsem si, že dnešek přinese v určitém smyslu zvrat. Když se Lucas neukáže, aspoň si budu moct být jistá. Místo toho, abych se zbytečně trápila, se smířím se skutečností a přinutím se jít dál. číst dál