26. kapitola
Drak
Mistr meče všechno pozoruje. Je to součást toho, co ho dělá úspěšným, co ho udržuje při životě. I když to nevyžaduje jeho nadpřirozené pozorovací schopnosti, aby Drak Lankford věděl, co se děje uvnitř Zoeyny skupiny. Stačilo se jen řídit vlastními instinkty a položit jednu jednoduchou otázku.
Krátce poté, co se rozběhla druhá hodina, Drak instruoval své žáky, aby začali se zahřívacím cvičením a řekl jim, že se za chvíli vrátí. Instinkt ho otravoval, řídil ho, popichoval ho, znepokojoval ho. Darius a Stark jsou talentovaní bojovníci, oba jsou více než zdatní ve svých specializovaných oblastech boje. Darius byl pravděpodobně
nejnadanější vrhač nožů, jakého Drak kdy poznal a Starkova neomylnost s lukem a šípem opravdu vyvolává úžas.
Ale ani jedna z těchto schopností neznamenala, že by se měli vrhnout na vzdělávání mladých, vnímavých mláďat. Učení bylo samo o sobě dar a Drak moc pochyboval, že dva takoví mladí upíři mají zkušenosti a moudrost potřebnou pro opravdové profesory.
Byla mladá, když se z ní stala profesorka, tak mladá. Tak to bylo, když se s ní setkal - jeho choť - jeho život - jeho všechno. Věděl, co by mu Anastasia řekla, kdyby tady byla. Laskavě by se usmála a připomněla mu, že by neměl ostatní soudit tak krutě, protože i oni byli mladí - takže by měl vědět, jak se cítí. Připomněla by mu, že je v ideální pozici rádce mladých lidí a je jisté, že ti se vyvinou do významných bojovníků a výjimečných učitelů.
Ale Anastasia byla stejně mrtvá jako v minulosti a z toho důvodu se jeho život naprosto změnil. Drak nechtěl dohlížet, radit nebo kontrolovat mladé profesory, zejména s ohledem na skutečnost, že vyčlenil tuto zvláštní třídu, aby nemusel trpět přítomnost krakouního proměněného kluka. Ale Drak zjistil, že povinnost je zvláštní věc. I když sešel z cesty, po které šel se svou chotí a svou bohyní, zdálo se, že se zcela neosvobodil z pout, která ho svazují se ctí a zodpovědností.
Takže, s nechutí, Drak dal na instinkt, který mu říkal, aby zkontroloval mladé bojovníky a udělal si krátký výlet z tělocvičny k aréně Lenobiiných stájí, kde Stark a Darius prováděli trénink svých bojovníků.
Jakmile stoupl nohou dovnitř pilinové arény, Drak věděl, že se ho to opravdu týká. Ti dva upíři nevedli výcvik, byl tam lidský stájník. Lenobiu nebylo nikde vidět a oba bojovníci následovali Afroditu ze stájí. Drak zavrtěl s odporem hlavou.
"Darie!" zavolal. Mladý upír se zastavil, naznačil Starkovi a Afroditě, aby pokračovali a pak pospíchal k Drakovi. "Proč tvou třídu vede člověk?"
"Nešlo se tomu vyhnout," řekl Darius. "Stark a já musíme doprovázet Afroditu a Zoey."
"Doprovázet je? Kam?"
Drak viděl, že je Dariovi nepříjemné s ním o tom diskutovat, ale opravdu neměl na výběr. Bez ohledu na jejich rozdílné názory na Rephaima a Neferet a některá nová červená mláďata, Drak byl pořád ještě Dariovým nadřízeným bojovníkem a tak dlužil šermířskému mistrovi odpověď.
"Thanatos povede Zoey a její kruh při rituálu na farmě její babičky. Použité kouzlo má odhalit způsob smrti její matky."
Drak z toho byl v šoku, že je to hlavně kouzlení a to znamená jistou míru nebezpečí, i když hrozba je více emocionální než fyzická. Měl jsem být informován. Měl jsem být začleněný.
Drak držel své myšlenky skryté a jen se zeptal: "Proč je ten rituál prováděn teď, v průběhu vyučování?"
"Toto je pátá noc od její vraždy."
Drak přikývl, pochopil. "Jedna noc za každý z prvků. Čtyři by byly neúplné. Šestou by bylo příliš pozdě. Musí to být dnes večer."
"Ano, takto nám to Thanatos taky vysvětlila." Dodal Darius, zjevně nesvůj. "Mohu odejít, šermířský mistře? Moje věštkyně čeká."
"Ano, můžeš."
Darius se uklonil a Drak se za ním díval, jak odchází. Poté, s chmurným výrazem na své hezké tváři, Drak Lankford změnil směr a vydal se rychle do třídy, ze které si Thanatos udělala svou vlastní. Ulevilo se mu, když viděl, že velekněžka tam ještě je a dívá se do jedné ze skříněk v zadní části místnosti a vybírá svíčky a byliny, které pečlivě skládá do velkého kouzelnického košíku, který mu byl až příliš povědomý. Byl to Anastasiin oblíbený.
Při pohledu na to se cítil zraněný a nechráněný. Přesto si odkašlal a řekl: "Kněžko, smím s tebou mluvit?"
Thanatos se otočila za zvukem jeho hlasu."Jistě, šermířský mistře."
"Darius mi řekl, že povedeš Zoeyn kruh v očišťujícím rituálu a nějakém speciálním kouzle na farmě její babičky."
Ačkoli neformulovat slova jako otázku, Thanatos přikývla. "Ano."
"Kněžko, měl jsem dojem, že jsi si vědoma, že jsem vůdce synů Erebových na této Škole noci."
"Jsem si vědoma tvé pozice zde, šermířský mistře," souhlasila.
"Pak, i když nemám v úmyslu tě napomínat nebo ti prokázat neúctu, musím tě požádat o tvé důvody pro to, že jsi mě neinformovala a nezahrnula do tohoto podniku, který je stejně tak důležitý jako nebezpečný."
Thanatos zaváhala, a pak přikývla, jako by s ním souhlasila. "Máš pravdu, protože z tvé pozice na této škole bych tě měla informovat o svých plánech. Neudělala jsem to z velmi prostého důvodu: Rozhodla jsem se, že tvoje přítomnost na obřadu by rozptylovala. Proto jsem tě nepřizvala, ani neinformovala. Omlouvám se, jestli to vypadá, že nerespektuji tvou pozici. To nebyl můj záměr."
"Rozptylovat? Proč bych měl rozptylovat?"
"Protože choť a ochránce Stevie Rae, Rephaim, se zúčastní rituálu."
Důkladně rozmrzelý Drak odsekl: "Co má Rephaim co dělat se mnou a rozptylováním?"
"Pokud ublížíš choti kněžky, která ztělesňuje prvek země, určitě ji to odvrátí od její velmi klíčové role v odhalovacím rituálu a to následně zabrání celému kouzlu."
"Byl bych tam na ochranu našich studentů. Ne abych jim ubližoval." Drak procedil slova přes zaťaté zuby.
"A přesto měla Afrodita vizi, ve které to vypadá, že ublížíš Rephaimovi."
"Nedělal bych to, pokud by nebyli ohrožení ostatní studenti!"
"Ať tak nebo tak, tvoje přítomnost je rozptýlením. Draku, budou tam přítomni další dva bojovníci a síla Zoeyna kruhu bude velká. Studenti jsou chráněni. A, mistře meče, dovol mi dodat, že jsem u tebe viděla hluboké, znepokojující změny po smrti tvé partnerky."
"Truchlím pro její ztrátu."
"Mistře meče, myslím, že pravdou je, že ty jsi ztracený. A dokonce, i kdyby se Rephaim neúčastnil rituálu, nechtěla bych tam tvou přítomnost."
"Pak tě tedy opustím, abych nebyl rozptýlením."
Drak se otočil na podpatku, ale než mohl opustit místnost, Thanatosina slova ho chytila. "Prosím, nech mě to vysvětlit. Nechtěla bych tvou přítomnost u žádného rituálu, v němž by hrálo roli kouzlo odhalující pravdu o smrti s cílem přinést spravedlnost a uzavření. Nechci tě urazit, ale cítím, že jsi ve svém vlastním životě v takovém konfliktu, že tvoje přítomnost by prostě šla proti samému srdci kouzla."
Jako by její slova před ním vytvořila zeď, Drak se zastavil. Neobrátil se, aby se podíval na velekněžku. Hlasem, ve kterém jen stěží našel svůj vlastní, promluvil. "Moje účast by šla proti samému srdci kouzla. Je to to, cos mi řekla?"
"Řekla jsem ti takovou pravdu, jakou znám."
"To je všechno, co sis přála mi říct, kněžko?" Stále ještě se neobrátil, aby se na ni podíval.
"Ano, kromě toho, že ti přeji, abys byl požehnán, mistře meče."
Drak se jí ani neuklonil. Nedal v úctě pěst na srdce. Nemohl. Kdyby se nedostal daleko, aby mohl myslet, Drak cítil, že by mohl explodovat. Vyrazil na chodbu a začal se slepě pohybovat. Ignoroval zvědavé pohledy studentů, razil si cestu z hlavní budovy Školy noci, až vyrazil ven.
Vzpomínky ho bombardovaly. Slova kroužila kolem dokola jeho myslí. Byl přítomen, když byl jiný bojovník zadržen od doprovodu jiné kněžky před mnoha a mnoha lety, ale slyšel Anastasiin hlas tak jasně, jako by ta slova zrovna říkala.
Nechci tě urazit, ale nemohu provést mírové kouzlo, zatímco jsem hlídaná válečníkem. To prostě jde proti samému srdci kouzla ...
Velekněžka v Tower Groveské Škole noci souhlasila se svou mladou profesorkou Kouzel a rituálů a nařídila, aby Drak doprovodil Anastasii místo upířího válečníka. To on byl pověřen úkolem ji tu noc chránit - sledovat ji, zatímco prováděla mírové kouzlo v srdci St Louis.
A on Anastasii zklamal.
No, žila. Nebyla zabita té noci, ale Drak dovolil zlu uniknout jeho meči. To stejné zlo, o sto sedmdesát sedm let později, zavraždilo jeho lásku, jeho život, jeho samého.
Drak těžce dýchal. Opíral se o něco uklidňujícího a příjemně teplého, co ho hřálo v těle. Zamrkal, vzhlédl a uvědomil si, kam ho jeho nohy donesly. Drak se opíral o sochu Nyx, která stála před jejím chrámem. Jak se díval na mramorovou tvář bohyně, šumící vítr odfoukl mraky z měsíce a stříbrné světlo pohladilo Nyx a rozsvítilo její oči.
Zdála se, na mou duši, živá a dívala se na něj s tak hrozným pocitem smutku, že ho srdce, o kterém si myslel, že se roztříštilo na tisíce kousků a že už nikdy nebude znovu cítit, rozbolelo.
Pak Drak pochopil, co musí udělat.
"Půjdu k rituálu. Budu se dívat a ne překážet - pokud se zlo nepokusí udeřit znovu. Pokud ano, tentokrát ti dávám svůj slib, že ho porazím."
Zoey
"Jsi si jistá, že bychom neměli požádat Shaylin, aby jela taky?" zeptala se Stevie Rae. Seděla s Rephaimem na jejich obvyklém místě v autobuse, když jsme čekali, až se k nám připojí Thanatos.
"Opravdu si myslím, že jet s námi pro ni není to pravé," řekla jsem. "Byla označena jen před pouhými pár dny. Neměla ani čas se usadit jako mládě, natož si sama poradit s tím Pravým zrakem."
"Navíc nechceme nikde ventilovat, že má Pravý zrak, řekla Afrodita. "Čím méně lidí o našem podnikání ví, tím lépe."
"Přestože byla součástí Kramishiny básně," řekla Stevie Rae.
"Nevíme to jistě. Báseň říká:" přimhouřila jsem oči, jako by to mohlo pomoci mé paměti a pak, většinou přesně jsem recitovala, "báseň říká: ´Viděno Pravým zrakem, Temnota neznamená vždy zlo a Světlo nemusí vždy přinášet dobro.´ Co když ta část o pravém zraku je stejná jako většina Kramishiných básní - může být symbolická a ne doslovná?"
"Bohyně, nesnáším poezii," řekla Afrodita.
"Kramisha také nejede?" zeptala se Stevie Rae a znělo to podivně ufňukaně. "Neměli bychom ji přibrat?"
"Ne, Stevie Rae, musíme se držet našeho kruhu - naší základní skupiny," řekla jsem.
"Stádo pakoňů, plus kluci," řekla Afrodita. "Burane, co máš za problém? Není to, jako když jsme se světu postavili předtím a většina toho předem vyšla najevo."
"Zníš ustrašeně," řekl Damien.
Stevie Rae se podívala za mě, kde Damien seděl uprostřed s Erin.
"Jsem vystrašená," přiznala se tiše.
"Neboj se." Rephaim ji objal. "Afroditina vize nás varovala. Nic se mi nestane."
"No, nejsem si tak jistá, že nemít strach je chytré." Promluvila jsem a nechala svůj instinkt, aby mi pomohl uspořádat myšlenky. "Chci vidět, jak byla moje máma zabita. Děsí mě to, a tak vím, že budu muset být připravená na něco strašného, co se bude velmi těžko sledovat. Afrodita měla vizi Rephaimovy smrti, pravděpodobně během rituálu, který se chystáme vykonat. Myslím, že je v pořádku, pokud se Stevie Rae bojí, měli byste míst strach, i Rephaim - jen tak budete oba připraveni a nachystaní na špatné věci, pokud se to stane."
"Bojím se," přiznal Damien. "Jackova smrt je ještě příliš syrová, příliš blízko, a přemýšlet o sledování další smrti mě děsí."
"Všichni budeme s tebou," řekla jsem mu. "Jsme v tom všichni spolu."
"Já se bojím. Nikdy jsem nevyvolávala kruh, aniž bych byla Dvojče," vyhrkla Shaunee.
Nastalo velmi nepříjemné ticho, a pak z prostřed autobusu Erin řekla: "Já jsem pořád tady. Pořád jsem voda na tvůj oheň. Nebudeš sama."
"Všichni se musíme obávat bezpečně, ne se hloupě bát." Řekla jsem a neuvěřitelně se mi ulevilo, že spolu dvojčata alespoň trochu mluvila.
"Strach může být prospěšný, pokud je zmírněn zdravým rozumem a odvahou." Nadskočili jsme, protože se zdálo, že se Thanatos magicky objevila v přední části autobusu. Držela velký kouzelnický koš a na sobě měla dlouhý plášť s kapucí, který měl krásnou safírově modrou barvu. Vypadala silně a starobyle a děsivě. Pak se usmála a její děsivost se změnila a jaksi patřila k nám a já jsem se trochu uvolnila.
"Jsme tady všichni," řekla jsem, když jsem polkla srdce, které jsem měla až v krku. "Jsme připraveni."
"Jste téměř připraveni. Než opustíme kampus, musím pověřit úkolem každého z pěti členů kruhu. Vzhledem k tomu, že se jedná o odhalovací rituál a kouzlo, které vyvolám, umožní všem přítomným vidět, co mělo být skryto, musí každý z vás přinést k oltáři něco, čím odhalí pravdu o sobě samém, která je obvykle skrytá."
"Ach jo." Povzdechla jsem si.
"Vezměte si chvilku na přemýšlení o tom, co je to, co o sobě musíte odhalit, a pak jděte vzít to, co to symbolizuje. Rychle. Musíme dokončit náš rituál a provést kouzlo dnes v noci, dřív než přejde půlnoc a začne nový den."
Shaunee byla první z nás, která se zvedla. Vypadala odhodlaně, jak spěchala z autobusu. Damien za ní. Pak Stevie Rae. Pak Erin. Přepadla mě náhlá myšlenka, a tak jsem zahrabala v kabelce. V její spodní části, s použitými Kleenexi, otevřeným deodorantem a starou peněženkou jsem to našla. Spokojeně jsem vzhlédla a uviděla Starka, Daria, Rephaima a Afroditu, jak na mě všichni zírají.
"Potřebuješ pomoct přijít na tenhle úkol?" zeptala se Afrodita, jen částečně sarkasticky.
"Zoey už má, co s sebou potřebuje mít," řekla Thanatos.
"Jo. Má pravdu. Mám." Měla jsem velmi dětinské nutkání vypláznout na Afroditu jazyk, což jsem neudělala (samozřejmě). Místo toho jsem se usadila se založenými pažemi a tvářila se samolibě.
Nemuseli jsme čekat moc dlouho, než se můj kruh vrátil. Stevie Rae byla první. Vypadala neobvykle zachmuřeně. Nic nepřinesla, ale když si sedla, viděla jsem, že má ruku v jedné z kapes džín, jako by tam něco chránila.
Damien odešel se svou pánskou kabelou a vrátil se s ní. Přehnaně energicky se na Thanatos usmál a řekl: "Mise splněna!"
Shaunee se vrátila jako další. Neřekla nic. Prostě se vrátila na své místo a znova se dívala z okna.
Erin se konečně vrátila. Nesla malou termotašku. Ten druh z potravin (jako Pettyho na Utica square), ve kterých si domů odnesete zmrzlinu a mražené věci. "Co?" Vyštěkla na nás. "Jsem zpět. Jsme připraveni. Pojeďme."
Thanatos potlačila Erinin výbuch jediným tvrdým pohledem, který poslal polovinu ex-dvojčat schoulit se do zadní části autobusu. Pak řekla Dariovi: "Vezmi nás na levandulovou farmu Sylvie Redbirdové." Darius vyjel s krátkým autobusem z areálu Školy noci. Očekávala jsem, že se Thanatos posadí (ehm, jako normální učitel) a bude se držet od ostatních. Místo toho se pevně držela jednou rukou poničeného (povzdech) držadla, druhou se hrabala v super-naloženém kouzelnickém koši a vytáhla velký svazek něčeho, co vypadalo jako chumel plevele, který má shluky drobných bílých květů, stejných, jaké jsem viděla na kraji silnice a na polích Oklahomy a v příkopech asi tisíckrát.
"Jak všichni víte, budeme provádět očistný rituál a já se chystám vyvolat kouzlo smrti, které nám, doufejme, osvětlí obrazy z minulosti, zejména těch z vraždy Zoeyiny matky. Je to obtížný rituál a složité kouzlo." Thanatos mluvila k nám všem, ale teď se její pozornost obrátila na Stevie Rae. "Jak jsem již zmínila dříve, země je klíčem k odemčení tohoto kouzla. Úspěch Vize spočívá na síle tvého spojení se zemí, stejně jako na připravenosti kruhu přinášet živé obrazy událostí z minulosti."
"Jsem opravdu spojená se zemí. Přísahám," řekla Stevie Rae.
Thanatosiny rty se sevřely. "To je vynikající začátek."
"Myslím, že můj kruh je také skutečně připravený na tento rituál," řekla jsem.
Slyšela jsem, že moji přátelé kolem mě jako ozvěna mých slov vypouštějí ano a hm-mm.
"Co je s tím plevelem?" zeptala se Afrodita.
Thanatos osvobodila jednu rostlinu od ostatních a držela ji tak, abychom ji mohli vidět. Přesně jak jsem si myslela na začátku, byl to jen obyčejný plevel, který měl spoustu obyčejných, ale docela hezkých, bílých květů nahromaděných na konci, trochu jako dech dítěte.
"To není plevel. Je to nádherná divoká květina, které se říká Andělika. Její vlastnosti jsou neobvykle silné a účinné. Je to květina komunikace. Při použití v kouzlu je jejím účelem odhalení toho, co je pro běžné oko skryté. Během dnešního rituálu ty, moje mladá rudá velekněžko, budeš nosit korunu uvitou tvými přáteli z této magické květiny."
"Ooooh! To je super úžasné!"
Thanatos podala svazek květin Stevie Rae. "Rozděl je. Vy ostatní spleťte rostliny dohromady do kruhu. Stevie Rae si je před rituálem bude vršit na hlavě."
"Splétat?" Zamumlal Stark.
Stevie Rae nám rozdrobila kytici do klína. Zvedla jsem obočí na Starka. "Jo," řekl jsem. "Splétání. Smrt si to objednala."
"No, v tom případě ..." Povzdechl si a začal neobratně splétat dlouhé stonky dohromady.
Zatímco jsme všichni splétali (i Rephaim, který skutečně vypadal, že má nějaký tajemný dar na splétání, zakončil udělaný pěkný složitý cop a pomáhal Starkovi s chaosem, který nadělal on) Thanatos chodila sem tam uličkou autobusu a mluvila s námi. Bylo to zvláštní, jako v mobilní učebně.
"Od chvíle, kdy se naše nohy dotknou země našeho rituálního místa, musíme se soustředit na záměr našeho kouzla. Pokuste se vymazat z vašich myslí zbytek světa. Soustřeďte se pouze na jednu malou věc - že nám bude dovoleno vidět pravdu o smrti Lindy Hefferové."
"O vraždě," slyšela jsem se říkat. "Ona jen tak nezemřela. Byla zabita." Thanatos se otočila a její pohled se setkal s mým. Přikývla. "Opravuji se. Hledáme pravdu, a tak musíme mluvit pravdu. Tvoje matka nezemřela na stáří nebo nemoc. Byla zavražděna. Žádáme, aby nám bylo dovoleno to dokázat."
"Díky," řekla jsem a pak se vrátila k pletení.
"Je to náhoda, že se vražda stala na levandulové farmě. Levandule je silná magická bylina. Má čistící vlastnosti, ale především je levandule ztělesněním klidu. Zklidňuje a utišuje. Evokuje klid a mír."
"Proč je to dobré? Zoeyna máma byla zabita přímo uprostřed obří hromady levandule. Vypadá to, že její uklidňující účinky příliš dobře nefungovaly," řekla Afrodita.
"Bylina nemůže přinutit k akci někoho, kdo se rozhodl ke své destruktivní cestě. Levandule nemohla zachránit Zoeyinu matku. Ale skutečnost, že byla zabita uprostřed pozemku, který vyživuje levanduli znamená, že sama Země je zneklidněná násilím spáchaným na místě určeném pro mír."
"A to je pro nás dobré, protože ..." zeptala jsem se a cítila se víc než jen trochu natvrdle.
"Protože půda se bude chtít zbavit násilí na ní spáchaného. Měla by dát obrázky dychtivě, když už ne snadno."
"Proč ne snadno?" zeptal se Damien.
"Rituály a kouzla, která se zabývají velkými emocemi, nejsou nikdy snadná," řekla Thanatos. "Kouzla smrti jsou zvláště složitá. Smrt zřídka spolupracuje, i když chceme jen letmý pohled oproti obsáhnutí v plném rozsahu."
"Takže, když mi máma říkala, že nic dobrého nikdy nepřichází snadno, říkala "pravdu", řekla Stevie Rae.
"Ano," řekla Thanatos. "Takže, pojďme pokračovat v přípravě. Kouzlo bude mít tři části. První se bude konat mezi místní a fyzickou stránkou našeho rituálu. To je známé jako Uvolnění. Abychom byli dnes v noci úspěšní, všichni musíme být jednomyslní v našem záměru. Vyčistěte svou mysl. Soustřeďte se."
"Na smrt?" zeptala se Stevie Rae.
"Ne, na pravdu. Soustřeďte se na naši společnou touhu hledat a najít dnes večer pravdu."
"Pravý zrak."
Neuvědomila jsem si, že bych mluvila nahlas, dokud Thanatos nepřikývla a neřekla: "Ano, skutečně. Pravý zrak je výborný způsob, jak to vyjádřit. Dnes večer si přejeme vidět pravým zrakem."
Thanatos se přestěhovala do zadní části autobusu, aby zkontrolovala Erinin Andělikový pletenec. Cítila jsem na sobě oči a vzhlédla jsem od svého věnce z divokých květin a uviděla Afroditu a Stevie Rae, jak na mě zírají.
"Dnes v noci, viděno pravým zrakem," citovala Afrodita tiše. "Temnota neznamená vždy zlo. Světlo nemusí vždy přinášet dobro."
"Říkala jsem ti, že bychom měli přibrat Kramishu," zašeptala Stevie Rae.
"Myslím, že bychom měli přibrat spíš zatracený tank," řekl Stark.
"Vyčistěte svou mysl!" prakticky jsem zasyčela a probodla všechny ostatní tvrdým pohledem. Pak jsem se vrátila zpět k pletení.
Snažila jsem se vyčistit svou mysl.
Snažila jsem se myslet na pravdu.
Ale byla jsem příliš mladá - příliš vyděšená - příliš ustaraná. A tak pravda, kterou jsem zjistila při soustředění, byla jednoduchá, ale rozhodně ne taková, jakou mínila Thanatos:
Pravdou je, že jsem potřebovala svou mámu a dala bych cokoliv, jen abych ji měla u sebe zase živou.
2024 ©