Zoey
"Z? Jsi tam ještě? Jsi v pořádku? Řekni něco. "
Stevie Rae měla v hlase velkou starost, já si utírala slzy a nudle u nosu rukávem košile a trochu se dávala dohromady.
"Jsem tady. N-nejsem v pořádku, ale, "řekla jsem s trochou škytání.
"Já vím, já vím. Je to strašné. "
"A není šance, že jste se spletli? Jack je opravdu mrtvý? "Věděla jsem, že je to hloupost, ale musel jsem se zeptat. Připadala jsem si jako malá hloupá holčička, která to musela vyzkoušet. Prosím, prosím,
Nemůže to být pravda ... ..
"Je opravdu mrtvý," řekla Stevie Rae přes vlastní slzy. "Určitě jsme se nespletli, Z. "
"Nemůžu tomu uvěřit, to prostě není fér!" Bylo lepší se zlobit, než rozebírat úplně zbytečné myšlenky a brečet. "Jack byl nejsladší chlap na světě. Nezasloužil si, co se mu stalo. "
"Ne," řekla Stevie Rae roztřeseným hlasem. "Nezasloužil si to. Chci věřit, že je u Nyx a je mu tam opradvu dobře. Byla jsi tam, na onom světě. Je pravda, že je to tam báječné, ne? "
Její otázka mě zatahala za srdce. "Vím, že jsme o tom nikdy nemluvili, ale jaké to tam bylo, pamatuješ si to? "
"Ne," řekla jsem, jako bych chtěla přerušit její slova. "Nevím, pamatuji si hodně z té doby, ale já přesně nevím jaké to tam bylo. Neviděla jsem Nyx. "
Tato slova přišla sama, jakmile jsem začala mluvit a já věděl, že v mé duši Nyx ke mě mluvila.
"Stevie Rae, když jsi zemřela, Nyx byla s tebou. Ty jsi její dcera. Musíš si to vždy uvědomovat. Nevím, proč ostatní děti zemřely, ale mohu ti říci, že jsem si na sto procent jistá, že tě Nyx nikdy neopustila. Jsi na srávné cestě, tak jak byl Jack. On je na onom světě s bohyní, a je šťastnější, než když byl ve skutečném životě. Je to těžké težké pochopit pro ty kdo to nezažili, ale viděla jsem to u Heatha. Z nějakého důvodu byl Heath klidný, věděl že byl pro něj čas zemřít, smířil se s tím a patřil k Nyx. Stejně jako tam dnes patří Jack. Vím, to ve svém srdci, že jsou oba úplně v klidu. "
"Slibuješ?"
"Přesně tak. Musíme být silní, musíme věřít, že je znovu zase někdy uvidíme. "
"Když to říkáš, tak ti budu věřit, Z," řekla, její hlas už zněl lépe. "Opravdu je třeba vrátit se domů. Nejsem to jen já, kdo musí slyšet naši Velekněžku říkat, že bude všechno v pořádku. "
"Damien je na tom dost špatně, co?"
"Ano, bojím se o něj, a dvojčata, a zbytek dětí. Sakra, Z mám strach o Draka. Je to jako jeden zlý sen. "
Nevěděla jsem, co na to říct. Ne, to není pravda. Věděl jsem, co jsem měla říct: Chtěl jsem ječet, aby se celý svět netopil ve smutku Proč se tam chci vrátit zpět? Ale já jsem věděla, že je to špatné ve všech směrech. Takže místo toho jsem řekla, trochu nepřesvědčivě,
"Budu dělat vše co půjde. Opravdu. "
"Ano, to uřčitě budeš," řekla pevně. "Dobře, podívej se, spolu ty a já, musíme být schopné vymyslet nějaký způsob, jak vyhnat Neferet a zlo a dokázat to Vysoké radě jednou provždy. "
"Pořád nemůžu uvěřit, že ji to promunuli a hodili to na mě, "řekla jsem.
"Já taky ne. Myslím, že to v podstatě bylo slovo velekněžky proti mrtvému lidskému dítěti. "
"Neferet už není vysoká kněžka! Ježíš, to mě sere! A teď už to není jen Heath, ale Jack. Bude za to platit, co udělala, Stevie Rae. Musíme se ujistit, že ano. "
"Musíme to ukončit."
"Jo, nebude to lehké." Věděla jsem, že jsme měli pravdu, že jsme museli bojovat, aby se
Neferet nezvětšily síly, ale jen ta myšlenka, mě ohromila. Dokonce jsem slyšel vyčerpání ve svém hlase. Byla jsem unavená z celé té cesty do mé duše, opravdu nemocná a unavená z boje proti zlu a Neferet. Zdálo se, že jako každý krok vpřed, kdy jseme vyhráli, jsem nakonec museli udělat aspoň dva kroky zpět, při prohře.
"Hej, ty na to nejsi sama."
"Díky, Stevie Rae. Já vím, že nejsem. A vůbec, to opravdu není mě. Je to opravdu o tom, co je správné pro Heatha a Jacka a Anastasia a kdokoli jiného, koho bude chtít Neferet použít pro své hrozné plány. "
"Ano, můžu říci, že jsme temnotě zaplatili v poslední době už dost velkou daň. "
"To je pravda, ale ještě není konec. " Otřela jsem si tvář do rukávu, znovu, přála jsem si, abych měla Kleenex.
"Když už mluvíme o zlu a smrti, a kdoví co ještě bude: už jste viděli Kalonu? Neferet ho opravdu bičovala a vyhnala. To všechno způsobila ona. Jestli je ona v Tulse, znamená to že je tam i on. "
"No, proslýchá se, že opravdu dostal nakládačku," řekla Stevie Rae.
Odfrkla jsem si. "To sedí. On má být její choť a přitom ho bičuje, to na ně sedí. Wow. Jsem docela ráda, že pocítil bolest, ale jsem překvapená, že s tím souhlasil. "
"No, proslýchá se, že to nebyl přesně souhlas."
"Ale prosím tě. Neferet je děsivá, ale nemůže přece ovládat nesmrtelnýho. "
"Vypadá to, že právě to dělá. Má nad ním moc, protože nesplnil úkol, ehm, měl tě přece zničit. "
Slyšela jsem humor Stevie Rae v hlase a já jsem se musela zasmát taky, ale myslím, že nám oběma to moc legrační nepřipadalo, spíš hrozné.
"No, víš, že se Kalona nenechá moc dlouho od Neferet komandovat, je dost starý aby se mu něco takového líbilo, "řekla jsem.
"Slyšela jsem to. Myslím, že Kalona to něco vymyslí jak se jí zbavit, kolem něj jsou jen ošklivé stíny, a tím mám na mysli její rozkrok, "řekla Stevie Rae.
"Eeeew!" To mě rozesmálo, a Stevie Rae se se smíchem připojila ke mě. Na chvíli jsme byli opět BFFs. Je smutné, že příliš brzy nás smích přešel. Povzdechla jsem si a řekla: "Tak když to tak poslouchám Kalona je její sluha a ještě ho tady neviděli, že ne? "
"Ne, ale mám oči otevřené. "
"Dobře, protože po to co řekla Neferet Vysoké radě se bude muset sto let schovávat, nebo rychle vymyslet jak se jí zbavit, "řekla jsem. "Ach, když už máš oči otevřené, nezapomeň se dívat nahoru. Tam, kde je Kalona, budo i krakouni. V žádném případě si nemyslím, že všichni nadobro zmizeli. "
"Dobře. Jo. Neboj. "
"A ani Stark si nemyslí, že krakouni opustili Tulsa? " snažila jsem se vzpomenout, co řekl.
"Jo, jeden tu byl vidět od té doby."
Hlas Stevie Rae zněl divně, v nepořádku, jako kdyby měla potíže mluvit. Kdo by jí to mohl vyčítat? V podstatě jsem ji opustila, nechsla ji tam u nás doma ve škole noci. Přemýšlela jsem o tom, čím prošla s Jackem a Damienem a udělalo se mi nevolno.
"Hele, buď opatrná, OK? Nevydržela bych to, jestli by se ti něco stalo, "řekla jsem.
"Neboj se. Budu opatrná. "
"Dobře. Takže, západ slunce je tady něco málo za dvě hodiny. Jakmile
se Stark probudí a budeme mít naše věci zabalený, sedneme na první letadlo domů, "
Slyšela jsem, co jsem řekla, a stáhl se mi žaludek.
"Ach, Z! Jsem moc ráda! Kromě toho co se tady stalo. Ty se vracíš, chyběla jsi mi
moc. "
Usmála jsem se do telefonu. "Taky jsi mi chyběla. Bude to dobré být zase doma, "lhala jsem.
"Tak mi napiš až budeš vědět v kolik hodin vám to tady přistane. Když zrovna nebudu v
rakvi, přijedu pro tebe. "
"Stevie Rae, nemusíš spát v rakvi," řekla jsem.
"Klidně můžu, protože jsem vážně jako mrtvá pro svět, když svítí slunce. "
"Jo, Stark, taky."
"Ajo, jak je mu vůbec? Už je lepší? "
"Je v pohodě." Ještě jsem dodala: "opravdu je mu skvěle, opravdu."
Stevie Rae měla dobrý radar BFF, slyšela mezi řádky. "Ach, nekecej. Co se stalo? "
"Co kdyby ti řekla, že jsme to udělali?" Cítila jsem, jak mi po tvářích roste ruměnec.
"A řekla bych, že to muselo být velký jako Oklahoma!"
"No to máš pravdu."
"Detaily. Chci slyšet detaily, "řekla, a pak si dlouze zívnula.
"Řeknu ti všechno," řekla jsem. "Téměř tam svítá, co?"
"Trochu začalo, jsem trochu mimoi. Musím rychle dovnitř, Z."
"Žádný problém. Vyspi se. Uvidíme se brzy, Stevie Rae. "
"Později, zlato, "řekla a znovu si zívnula.
Skončila jsem hovor a šela se podívat na Stark, spal jako zabitý v naší postel s nebesy. Bylo mi úplně jasná že ho miluju, a to se mi líbilo, opravdu, ale opravdu moc líbilo, kdybych
mu mohla zatřást s ramenem a probudit ho jako normálního chlapa. Ale věděla jsem, že by to bylo zbytečné pokoušet se ho tak brzy vzbudit. Dnes je slunce neobvykle jasný i tady na Skye, myslím, super jasné bez jediného mraku. V žádném případě Stark bude schopen komunikovat ještě dvě a půl hodiny. No, alespoň, že mám čas na balení, a také najít
Královnu a říct jí tu novinu, že musíme opustit toto místo, i přesto že se tady cítím tak dobře. Musím domů, tady je to Sgiach, rozhodla jsem se vrátit zpět do reálného světa, alespoň jsem přinesla trochu změn do jejího života. A teď se chystám vzlétnout a nechat to všechno za sebou, protože všechno ... ..
Můj mozek dohonil blábolení mých myšlenek a najednou mi to došlo.
"Protože toto není můj domov," zašeptala jsem. "Hlavní je Tulsa. To je to kam patřím. " usmála jsem se smutně na svého spícího ochránce. "Tam patříme. "Cítila jsem, že je to správné rozhodnutí, dokonce jsem všechno pochopila, co se ode mne tam čeká a všechno, co jsem ztratila když jsem od tam odešla.
"Je načase, abych šela domů," řekla jsem pevně.
* * *
"Řekni mi něco. Cokoliv. Prosím. "Zrovna jsem všechno vychrlila na Sgiach a Seorase. Samozřejmě, jsem jim vyprávěla příběh o příšerné smrti Jacka a zase jsem brečela a měla nudle u nosu. Znovu. A pak jsem blábolila o tom, že musím jít domů a být pořádná Velekněžka, i když jsem si tím nebyla stoprocentně jistá, co to vlastně znamená, když mě jen oba tiše sledujou s výrazy, které vypadají moudře a nečitelně současně.
"Smrt kamaráda je vždy obtížné nést. To je dvojnásobně obtížné, pokud odešel příliš brzy, příliš mladý, "řekla Sgiach. "Je mi líto tvé ztráty. "
"Děkuji," řekla jsem. "Nezdá se mi to ještě skutečné."
"Ano, bude to dobré, děvče," řekl jemně Seoras. "Neměla bys na to zapomínat, ikdyž jako královna musíš odložit truchlení. Musíš mít čistou hlavu, pokud chceš ostatním pomoci."
"Nemyslím si, že jsem dost stará, abych to všechno zvládla," řekla jsem.
"To nikdo, dítě," řekla Sgiach. "Já bych si také raději vzala dovolenou. Když ses mě ptala, zda
můžeš zůstat tady na ostrově Skye, řekla jsem ti, že tu můžeš zůstat, dokud ti to svědomí dovolí. Je to tvoje svědomí, které k tobě nyní mluví, proto říkám, je správný čas ukončit dovolenou a vrátit se zpět. "
"Dobře," řekl jsem. "Neferet zřejmě věří, že se mnou takto manipuluje, když se vrátím, ale pravdou je, že se musím vrátit do Tulsa, protože je to můj domov. "Setkala jsem se s pohledem Sgiach, když jsem pokračovala, doufala jsem, že to pochopí. "Miluju to tady. Na mnoha úrovních, cítím právo být tady, bylo pro mě snadné tady zůstat. Ale jako jsi řekla, cesta k bohyni, není snadná. Pokud bych tu zůstala, a ignorovala svůj domov, musela bych ignorovat mé svědomí, musela bych se k němu otočit zády. "
Sgiach přikývla. "Takže se nevracíš protože s tebou Neferet manipuluje, ale protože musíš.
Ona bude ale věřit, že to způsobila ona tím, že jednoduše zabila někoho tobě blízkého. "
"Jackova smrt nebyla jednoduchá věc," řekla jsem naštvaně.
"Ne, jednoduché pro nás, ale temnota zabije rychle, snadno a jen myšlenkou, "řekl Seoras.
"A kvůli tomu Neferet nepochopí, že se vracíš do Tulsa z vlastní volby a tak si bude myslet, že jsi nepřipravená jít cestou světla a Nyx. Proto tě bude podceňovat, "řekl Sgiach.
"Děkuji vám. Budu si to pamatovat. "Setkala jsem se s pohledem Sgiach a ten byl jasný a silný.
"Ty a Seoras a někteří z ostatních strážců, kteří by chtěli jít se mnou a pomohli nám bojovat s Neferet, mohli bychom vyhrát. "
Sgiach reakce byla okamžitá. "Když jsem zůstala na tomto ostrově, přihnula jsem všechny důsledky, které měla vysoká rada. Vycházeli jsme s nimi v míru po staletí, protože jsem se rozhodla neplést se do politiky a upírské společnosti. Kdybych se připojila k modernímu světu, nebudou moci nadále předstírat, že neexistuji. "
"Co když je to dobrá věc? Myslím, zdá se mi, že je čas aby se Vysoká rada otřásla i s celou upírskou společností. Věří, že Neferet nepřestane se zabíjením nevinných lidí. "
Můj hlas byl silný a ostrý a na okamžik jsem si myslela, že jsem zněla jako skutečná královna.
"To není náš boj, děvče," řekl Seoras.
"Proč ne? Proč si myslíš že boj proti zlu není vaše bitva? "Byla jsem překvapená jak je ochránce Sgiach zaslepený.
"Co si myslíš, že my nejsme zvyklí bojovat se zlem?" Byla to Sgiach
kdo mi odpověděl. "Ty ses tady dotkla staré magie, protože jsi tady. Řekni mi upřímně, do té doby měla jsi někdy takový pocit ve vašem normálním světě? "
"Ne, to jsem neměla." Zavrtěla jsem hlavou.
"Je to boj udržet staré způsoby živé," řekl Seoras. "A to nemůžeme dělat z Tulsa."
"Jak si můžete být tak jistí?" Zeptala jsem se.
"Protože neexistuje žádná stará magie mimo tento ostrov!" Sgiach řekla, spíše téměř
křičela zoufalstvím. Otočila se k nám zády a přišla k velkému oknu, které směřovalo na západ a bylo v něm vidět zapadající slunce a voda, která obklopovala Skye. Její záda byla ztuhlá napětím, její hlas zněl silně smutkem. "Tam venku ve světě už není mystická, úžasná stará magie, kde by byl uctíván černý býk spolu s bohyní, kde je rovnováha mužů a žen respektována, a kde i skály a stromy mají duše, se jmény, vče bylo zničeno civilizací a netolerancí a je zapomenuto. Lidé i upíři dnes věří, že Země je jen mrtvá věc, že je nějak špatně, zlé nebo dokonce barbarské naslouchat hlasům duší světa, a tak jsou staré způsoby života vyschlé a uschlé, pryč .... "
"A našly útočiště tady," pokračoval Seoras, když hlas Sgiach vybledl. Stoupl vedle ní. Byla zády ke mně, ale stála vedle mě.
Seoras se lehce dotkl jejího ramene a nechal prsty sjet dolů na její ruku, aby královnu za ni vzal. Viděla jsem její tělo jak reaguje na jeho dotek. Bylo to jako by byl střed jejího vesmíru. Předtím, než se ke mně otočili, viděla jsem jam mu ji zmáčkla a pak ho pustila, a když se
naše oči znovu setkali, její pohled byl zase ušlechtilý a silný a klidný.
"Jsme poslední baštou starých způsobů. Už jsem zaplatila hodně za staletí ochany starých způsobu magie. Je to zde stále posvátné.
Ctím černého býka, a respektuju jeho protějšek, bílého býka, stará rovnováha musí byt zachována, a toto jedno malé místo na světě, si vše pamatuje. "
"Vzpomíná?"
"Ano, vzpomíná na doby, kdy čest znamenala víc, a loajalita nebyla možnost, "řekl slavnostně Seoras.
"Ale i tady v Tulsa to je. Je tu čest a věrnost, příliš, a mnoho z lidu mojí babičky, Cherokee, uctívají zemi. "
"Do jisté míry to může být pravda, ale mysly na háj, jak ses v něm cítila. Mysly na to, jak tato země k tobě mluvila, "řekla Sgiach.
" Já vím, viděla jsem to. Vidím to i na tobě. Už jsi ale cítila něco opravdu takového mimo tento ostrov? "
"Ano," odpověděla jsem. "V posvátném háji na onom světě, cítila jsem se tam hodně podobně, byl jako háj přes ulici naproti zámku. "Pak jsem si uvědomila, co jsem řekla, a najednou dávalo smysl o čem Sgiach mluvila.
"To je ono, ne? Můžete tu mít doslova kus magie Nyx. "
"Svým způsobem. Je to opravdu ještě starší než bohyně. Ty jsi to viděla, Zoey. Přesto se její mužská rovnováha stratila, a obávám se, že proto rovnováha mezi dobrem
a zla, světlem a tmou, byla ztracena. "
"Ano, víme, že to tak bylo," opravil ji jemně Seoras.
"Kalona. To proto není rovnováha, "řekla jsem. "Je to pravda , býval Nyktin bojovník. Nějak se to pokazilo a on se objevil v našem světě, není tam, kde má být. "
Najednou jsem tomu rozuměla, to bylo to zoufalství co jsem z něj tolikrát cítila. A najednou mi ho bylo líto.
"Tak vidíš, proč je důležité, že nemůžeme opustit náš ostrov," prohlásila Sgiach.
"Jo," řekla jsem neochotně. "Ale stále si myslím, že se můžete mýlit, že ve světě už není žádná stará magie. Černý býk se zhmotnil v Tulse, pamatujete? "
"Ano, ale až poté, co se objevil nejdříve bílý býk," řekl Seoras.
"Zoey, velmi ráda bych věřila, že vnější svět zcela nezničil magii starých, a proto ti chci něco dát. "
Sgiach natáhla a rozpletla dlouhou šňurku stříbra z velkého množství náhrdelníků, které měla kolem krku. Zvedla jemný řetěz, přetáhla ho přes hlavu a držela ho před mýma očima.
Na stříbře visel dokonale kulatý kámen, barvy mléka, byl hladký a jemný a připomínal mi kokos-živý sběratel.
Pochodně bojovníků začaly blikat po kamenném povrchu, takže se zatřpytil, a já jsem poznala ten kámen.
"Je to kus mramoru Skye," řekla jsem.
"Je-speciální kus mramoru Skye tzv. vidoucí kámen. Byl nalezen více než pěti stoletími mým bojovníkem při šamanském pátrání, když byl v Cuil Ridge na ostrově, "řekla Sgiach.
"Bojovník na šamanské cestě? To se nestává tak často, "řekla jsem.
Sgiach se usmála a její zrak přešel se Seorase na kus mramoru visícího na stříbře. "Dělá to jednou za 500 roků."
"Ano, to je asi pravda," řekl Seoras, vrátil jí intimní úsměv, který ve mně vyvolal pocit, že bych měla odvrátit zrak.
"Podle mého názoru, jednou za 500 roků, je více než dost, aby ze sebe udělal bojovník šamana a šel na pouť. "
Žaludek se mi zhoupl, při zvuku jeho hlasu a podívala jsem se na královnu a jejího ochránce a uviděla jsem Starka jak stojí ve stínu za klenutým vchodem, a mžoural na slábnoucí světlo za oknem.
Měl na sobě džíny a tričko, a vypadal jako hodně starý člověk, v tu chvíli se mi zastesklo po domově. Je to skutečný, musím se vrátit. Jdu domů.
Myslela jsem na to, když jsem spěchala ke Starkovi. Sgiach máchla rukou a těžké závěsy zastínily poslední sluneční záření, nacož Stark udělal krok ze stínu a vzal mě do náruče.
"Hele, já si nemyslím, že bys měl už vstávat, máš ještě hodinu," řekla jsem, a objala ho pevně.
"Byla jsi naštvaná a to mě probudilo," zašeptal mi do ucha.
"Navíc jsem měl nějaký divný sny."
Odtáhla jsem se, takže jsem se mu mohla podívat do očí. "Jack je mrtvý."
Stark začal třást hlavou, a pak se zastavil, dotkl se mé tváře a zhluboka se nadechl. "To je to, co jsem cítil. Tvůj smutek. Z, je mi to líto. Co se sakra stalo? "
"Oficiálně nehodě. Ale doopravdy to byla Neferet, ale nikdo to nemůže dokázat, "řekla jsem.
"Kdy odjíždíme do Tulsa?"
Usmála jsem se na něj a Sgiach řekla: "Dnes v noci. Zajistila jsem vám odvoz, jakmile budete mít nachystaný kufry můžete vyrazit. "
"Tak co je s tímto kamenem?" zeptal se Stark a vzal mě za ruku.
Sgiach začala znovu. Přemýšlela jsem, jak pěkně vypadal, když vysel na jemně krouceném řetězu a můj pohled stáhl dokonalý kruhu ve středu. Svět se zúžil a dozníval kolem mě, soustředila jsem se na díru v kameni, a na okamžik jsem zahlédla místnost otvorem.
Místnost byla pryč!
Bojovala jsem s vlnou odporné závratě, dívala jsem se přes věštecký kámen, a viděla jsem podmořský svět. Kolem poletovaly všechny odstíny tyrkysové topazové krystalové a Safírové. Myslela jsem, že jsem zahlédla křídla a dlouhé, vířící kaskády vlasů.
Mořské panny? Nebo jsou to mořští skřítci? Úplně jsem ztratila rozum,
byla má poslední myšlenka předtím, než jsem přestala bojovat se závratěmi a skončila na zádech na zemi.
"Zoey! Podívej se na mě! Řekni něco! "
Stark, vypadající hodně vyděšeně, skláněl se nade mnou. Popadl mě za ramena a třásl se mnou jako by ze mě chtěl vytřást duši.
"Hele, přestaň," řekla jsem slabě, snažila jsem se ho odstrčit pryč.
"Nech ji dýchat. Za chvíli bude v pořádku, "ozvala se Sgiach velice klidným hlasem.
"Ona omdlela. To není normální, "řekl Stark. Znovu mě uchopil za ramena, ale už se mnou netřásl,přesto jsem ještě nebyla schopna myslet.
"Jsem při vědomí, jsem tady," řekla jsem. "Pomoz mi posadit se."
Stark se zamračil, ale nic neřekl a udělal, co jsem po něm chtěla.
"Vypij to," Sgiach držela číši vína pod mým nosem, že jsem cítila i krev, co v ní byla přimýchaná. Popadla jsem ho a vypila. Sgiach řekla: "To je normální, že vysoká kněžka omdlela,když poprvé použíla sílu vidoucího kamene, zvláště když na to nebyla nepřipravená."
Po krvavém víně jsem se cítila mnohem lépe, povytáhla jsem obočí a vstala jsem . "Nemohla jste mě na to připravit? "
"Ano, ale vidoucí kámen nefunguje pro všechny vysoké kněžky, a pokud by ti nefungoval bolelo by tě to, že jo? "řekl Seoras.
Promnula jsem si zadek. "Myslím, že bych raději riskovala zranění z pocitu odmítnutí než aby mě bolel zadek. Dobře, co jsem to sakra viděla? "
"Jak to vypadalo?" zeptala se Sgiach.
"Podivné podmořské akvárium přes tento malý otvor." Ukázal jsem na střed kamene, ale dávala jsem si pozor abych se tam už nepodívala.
Sgiach se usmála. "Ano, a viděla jsi bytosti jako předtím? "
Zamrkala jsem pochopením, "Do háje! To byli vodníci. "
"Ano," přikývla Sgiach.
"Takže to hledá magii?" zeptal se Stark, a díval se bokem na kámen.
"Je-li používán Velekněžkou se správným druhem síly."
Sgiach zvedla řetěz a dala mi hokolem krku. Vidoucí kámen se usadil mezi mými prsy, pocítila jsem teplo, jako by byl živý.
"To opravdu najde magii?" Položila jsem s úctou ruku na kámen.
"Jen jeden druh," řekla Sgiach.
"Vodní magii?" Zeptala jsem se zmateně.
"Je to nejdůležitější živel, na kterém záleží. "To je magie sama o sobě," dodal Seoras.
Než jsem stačila cokoliv říct, Sgiach mi to vysvětlila, "vidoucí kámen je v podstatě nejstarší
z magií ochraňuje tento ostrov. Darovala jsem ti ho proto, že kdyby jsi náhodou našla ve vnějším světě prastarou magii, můžeš si to ověřit. "
"Pokud se najde tento druhu magie, co má dělat?" zeptal se Stark a stále se zvláštně díval na kámen.
"Raduj se, nebo plakej, podle toho, co objevíš," řekla Sgiach a ironicky se usmála.
"Pozor, děvče, to je stará magie, která poslala tvého bojovníka do onoho světq a stará magie, která z něj udělala ochránce, "řekl Seoras. "To byla nezředěná síla."
Zavřela jsem ruku kolem vidoucího kámene, vzpomínka na Seorase stojícího v tranzu nad Starkem, jak bodá do jeho těla a stékající krev po kameni, mě znovu vyděsila. Najednou jsem si uvědomila, že se chvěju.
Pak se ke mě vztáhla Starkova teplá, silná ruka a já se podívala nahoru do jeho upřeného pohledu.
"Neboj se. Budu s tebou, až bude čas plakat nebo se radovat, budeme spolu. Vždycky budu u tebe, Z. "
V tu chvíli jsem se cítil v bezpečí.
2024 ©