Refaim
Refaim kroužil kolem budovy Mayo, obával se přistát a čelit Kalonovi a Neferet, když ucítil, jak ho Stevie Rae volá. Věděl, to okamžitě.
Poznal sílu Země která se objevila a vířila kolem něj.
Ona volá ... ..
Refaim potřebovat tuto výzvu. Bez ohledu na to, jak se na něj zlobí, volá ho. Bez ohledu na to, jak moc ho nenávidí, chce ho vidět.
A pokud volá, měl by odpovědět. Ve svém srdci to věděl, bez ohledu na, jakou se snažila najít odpověď.
Vzpomněl si na poslední slova Stevie Rae, jaké se snažila najít odpovědi.
Vzpomněl si na poslední slova, co mu Stevie Rae řekla ... Když se rozhodnu pro své srdce,zavolám tě abys znovu ke mně přišel.
To by mělo být snadné. Stačilo sledovat jen své srdce ...
Refaim vypnul část své mysli, zaměřil se jen na ni. Byli bez sebe více než týden. Cítil každý den v týdnu, který byl sám bez ní. Jak si mohl myslet, že by mohl zůstat od ní zcela odloučený? Jeho krev ho volala, aby šel za ní. I když se na něj zlobí musí příjít. A potřeboval ji vidět. Potřeboval najít způsob, jak ji varovat před Neferet. A jeho otcem taky.
"Ne!" Vykřikl do větru. Nemůžu zradit svého otce. Ale nemůže zradit ani Stevie Rae, pomyslel si zoufale. Najdu rovnováhu. Najdu cestu. Musím. Nejsem si jistý, co přesně se chystá, Refaimovi stále výřily hlavou myšlenky, zatím co se nechal véstzeleným zářícím pásem síly země zpět ke Stevie Rae. Byla jako jeho záchranné lano.
Stevie Rae
Čekala na něj s takovou intenzitou a koncentrováním, že ho neměla problém zahlédnout už z dálky, když se přiblížl k Gilcrease.
Když elegantně klesl z nebe stála a hleděla nahoru a pozorovala ho. Neměla by být tak v pohodě. On byl přece nepřítel. Musí si to pamatovat. Ale v okamžiku, když přistál a
jejich pohledy se setkaly, tak bez dechu, řekla: "Slyšel jsem, že mě voláš. A tak jsem přišel. "
To bylo vše, co řekl. Jeho nádherný a povědomý hlas.
Stevie Rae se mu vrhla do náruče a zabořila tvář do jeho měkkého peří na rameni. "Oh můj bože, mě se po tobě tak stýskalo!"
"Taky jsi mi chyběla," řekl a přivinul ji pevněji k sobě.
Stáli tam držely se v náručí a jí se zdálo že je to věčnost. Stevie Rae nasávala jeho vůni, úžasnou směs nesmrtelné a smrtelné krve, která pulzovala přes jeho tělo,a kterou cítila díky jejich spojení.
A pak, zničehonic, jako by oboum došlo co to dělaji, povolili obětí, a Stevie Rae i Refaim ustoupili o krok od sebe.
"Takže, jsi v pořádku?" Zeptala se ho.
Přikývl. "Jsem. A co ty? Už jsi v bezpečí? Tobě se nic nestalo, když byl Jack dnes zabit? "
"Jak víš, že dnes Jacka umřel?" Její hlas byl ostrý.
"Cítil jsem tvůj smutek. Přišel jsem ke škole noci ujistit, že jsi v pořádku. To bylo, když jsem tě viděl s tvými přáteli. Slyšel jsem jak ten kluk pláče pro Jacka. "Zaváhal nad slovy, snažil se je vybírat pozorně a upřímně. "To tvůj smutek a mi řekl, že je mrtvý."
"Víš něco o jeho smrti?"
"Možná. Co to bylo za kluka, ten Jack? "
"Jack byl dobrý a sladký, a mohl být nejlepší z nás. Refaime co víš? "
"Vím, proč zemřel."
"Řekni mi to."
"Neferet dlužila Tmě život, za to že můj otec nesplnil svůj úkol. Dluh musela zaplatit oběť, který byla nevinná a neúplatná pro tmu. "
"Bylo to Jack, koho zabila. Je to frustrující, protože u toho nikdo nebyl. Vypadá to,že za to Neferet nemůže! Zrovna mluvila na škole s vysokou radou, stála přímo přede mnou, když se to Jackovi náhodou stalo. "
"TSI Sgili krmila tmu. Nemusela být u toho. Potřebovala ho jen označit za oběť a nechat
volná vlákna temnoty, aby dotáhla do konce to co ona začala. Nemusela být u jeho smrti. "
"Jak mám dokázat, že je za to zodpovědná?"
"Nemůžeš. Smlouva je u konce. Její dluh se splatil. "
"Sakra! Jsem tak naštvaná! Neferet udržuje zezření, že je ta hodná a to je pěkné svinstvo. Pořád to nedokážu pochopit. Proč? Není to správné, Refaime. Prostě to není správné. "Stevie
Rae zamrkala a nutila tak slzy aby přestaly téct.
Na okamžik se Refaim dotkl jejího ramene a nechal ji chvíli opřenou o její ruku, aby byl s ní v kontaktu.
Pak se odtáhl a řekl: "Všechno, co cítiš je hněv. Vše, je to zklamání a smutek. Cítil jsem to dneska večer z tebe,myslel jsem "zaváhal, zřejmě se snažil rozhodnout, zda mluvit dál.
"Co je?" Zeptala se tiše. "Co sis myslel?"
Setkal se jejíma očima. "Myslel jsem, že mě nenávidíš. Cítil jsem jak jsi naštvaná. Slyšel jsem tě. Řekla jsi šermířskýmu mistrovi, že je to tu poskvrněný, že tma číhá venku. Přitom ses dívala přímo na mě. "
Stevie Rae přikývla. "Jo, viděla jsem tě, a věděla jsem, že kdybych něco neřekla a nedostala Draka a Damiena odtamtud, také by tě uviděli. "
"Takže jsi nemluvila o mně?"
To byla Stevie Rae na řadě s zaváháním. Povzdechla si. "Byla jsem vážně
naštvaná, měla jsem strach a byla jsem rozrušená. Nevím co jsem si myslela těmy slovy. Jen jsem reagovala na to jak jsem byla vyděšená. "Znovu se odmlčela a pak dodala,
"Nechtěla jsem říct nic proti tobě, ale Refaime, já vím že za to může Kalona a Neferet. "
Refaim se otočil a šel pomalu k okraji střechy. Šla za ním, stáli vedle sebe a dívali se do klidné noci.
"Už skoro svítá," řekl Refaim.
Stevie Rae pokrčila rameny. "Dostala jsem se sem asi půl hodiny před východem slunce.
Bude to trvat jen deset minut než se vrátím zpátky do školy. "
"Měla bys odejít a neriskovat. Slunce ti může hodně ublížit a to i přes mou krev. "
"Já vím. Půjdu hodně brzy. "Stevie Rae si povzdechla. "Takže, ty mi neřekneš, co má tvůj otec v plánu, že ne? "
Otočil se a podíval se na ni znovu. "Co si o mě myslíš, že bych zradil svého otce? "
"Není to dobrý chlap, Refaime. Nestojí za ochranu. "
"Ale on je můj otec," řekl Refaim.
Stevie Rae si všimla, že Refaim vypadá vyčerpaně. Chtěla ho chytit za ruku a říct mu, že to bude v pořádku. Ale nemohla. Jak to sakra mohlo být v pořádku. S ním na jedné straně a na druhé straně ona? "Nemohu proti tobě bojovat, "řekla nakonec. "Budeš muset přijít sám na to jaký je Kalona. Ale musíš pochopit, že budu pracovat na tom, aby byli lidé v bezpečí, bez ohledu na to co říká Neferet."
"Můj otec je ji povinován!" Vyhrkl Refaim.
"Co tím myslíš?"
"Nechtěl zabíjet Zoey, tak nesplnil svůj slib Neferet, a nyní TSI Sgili drží vládu nad jeho nesmrtelnou duší. "
"Skvělé! Takže Kalona je jako nabitá zbraň, kterou drží Neferet. "
Refaim zavrtěl hlavou. "Měl by být, ale můj otec není nadšený, když musí sloužit druhým. Je velmi neklidný pod jejím velením. Věřím, že by bylo přesnější, pokud bys řekla, že Otec je jako odjištěná nabitou zbraň, kterou Neferet nedrží správně. "
"Budeš muset být konkrétnější, než to. Dáš mi nějaký příklad? "Snažila se udržet vzrušení v jeho hlas, ale podle toho, jak zavřel oči a ustoupil od ní pryč, Stevie Rae věděla, že nebude neúspěšná.
"Nemůžu ho zradit."
"Dobře, dobře. To chápu. Ale znamená to, že mi nemůžeš ani pomoci? "
Refaim se na ni dlouho a mlčky podíval. Už si myslela, že neodpoví, a tak se snažila lépe zformulovat svou otázku, když on nakonec řekl: "Chci ti pomoci, a budu ti pomáhat tak dlouho, jak to půjde, ale otce nezradím. "
"To není zase tak špatné,že? "zeptala se a usmála se na něj.
"Ne, není to tak špatné."
"A opravdu, jsi v zásadě proti Neferet?"
"Jsem," řekl pevně.
"A tvůj otec?"
"Chce se zbavil její kontroly."
"No, to je prakticky totéž jako bejt na naší straně."
"Nemohu být na vaší straně, Stevie Rae. Musíš si uvědomit, že. "
"Takže bys bojoval proti mně?" Podívala se mu přímo do očí .
"Nemohl bych ti ublížit."
"No, pak"
"Ne," přerušil ji. "Není schopen ublížit ji, ale je to jiný než bojovat za vás. "
"Ty bys pro mě bojoval. Vím to. "
Refaim ji popadl za ruku a stiskl ji, jako by skrze dotek mohl porozumět tomu co cítí. "Nikdy bych nebojoval pro svého otece proti tobě."
"Refaime, pamatuješ si, na toho chlapce co jsi viděl v kašně?" Změnila sevření ruky a propletla si s ním prsty.
Nemluvil. Jen přikývl.
"Víš, že je uvnitř tebe, ne?"
Refaim opět přikývl, tentokrát ale pomalu a váhavě.
"Ten kluk v tobě je syn tvé matky. Nezapomeň že nejsi jako Kalona. A nezapomeňte, že chlapec v tobě taky rozhoduje. Rozumíš mi? "
Než stačil Refaim odpovědět, Stevie Rae zazvonil telefon melodií Mirandou
Lambert "jen hezčí." Vytrhla se Refaimovi z ruky a nahmatala v kapse telefon se slovy: "To je vyzvánění co mám jen na Zoey! Musím s ní mluvit. Ještě neví o Jackovi. "
Než mohla stiskout tlačítko Přijmout, Refaim chytil její ruku. "Zoey se musí vrátit do Tulsa. To je jediný způsob, jak můžeme bojovat proti Neferet. TSI Sgili nenávidí Zoey a její přítomnost zde ji bude rozptylovat. "
"Musíme odvest její pozornost, co?" Stevie Rae se zeptala těsně předtím, než zmáčkla tlačítko pro příjem hovoru a řekla rychle do telefonu: "Z, vydrž. Musím tady něco důležitého dokončit, ale bude to trvat jen sekundu. "
Zoey zněl jako by mluvila ze studny. "Žádný problém, ale zavolejte mi," OK? Jsem v roamingové zóně. "
"Bude to dřív než bys stačila dvakrát zatahat za ocas mrtvou kočku," řekla Stevie Rae.
"Víš, jak odporně to zní?"
Stevie Rae se usmála do telefonu. "Jo a sbohem."
"Chceš říct, fuj a nashledanou. Promluvíme si za sekundu. "
Spojení se přerušilo a Stevie Rae se podívala na Refaima. "Tak mi to vysvětli, to o Neferet. "
"Můj otec chce objevit způsob, jak splatit svůj dluh Neferet, aby ji nemusel sloužit. To se mu ale nepovede, když se nějak nerozptýlí. Její posedlost Zoey je vynikající rozptýlení, stejně jako její touhu použít zatoulaná červená mláďata v její válce s lidmi. "
Stevie Rae povytáhla obočí. "Není žádný válka mezi upíry a lidmi. "
"Pokud se povede Neferet uskutečnit svůj plán, tak bude."
"Dobře, dobře, musíme mít jistotu, že se tak nestane. Vypadá to, že Z musí opravdu domů. "
"Chtějí využít i tebe," vyhrkl Refaim.
"Huh? Kdo? Mě? K čemu? "
Refaim se na ni podíval a mluvil velmi rychle. "Neferet a můj otec. Nevěří, že jsi zcela na straně Bohyně. Myslí si, že bys ji mohla zradit a přejít na stranu Temnoty. "
"Refaime, tady není ani jedna malá malá šance že by se to stalo. Nejsem
perfektní. Mám problémy. Ale já jsem si vybrala Nyx a nebylo vůbec lehké, když jsem získala mou lidskost. Nikdy nehodlám změnit tuto volbu. "
"Nikdy jsem nepochyboval, že by jsi to udělala Stevie Rae. "
"A Neferet s Kalonou by se neměli dozvědět, že o mě tolik víš, že? "
"Bylo by to velmi špatné, kdyby to zjistili."
"Velice špatné pro tebe nebo pro mě?"
"Pro nás oba."
Stevie Rae si povzdechla. "Dobře, tak já budu opatrná." Dotkla se jeho paže.
"Dávej na sebe také pozor."
Přikývl. "Ty by jsi měla už jet zpátky. Zavolejte Zoey jak pojedeš. Svítání se blíží. "
"Jo, jo, já vím," řekla, ale ani jeden z nich se ani nepohnul.
"Musím se vrátit," řekla, jako by se snažila přesvědčit sama sebe.
"Počkej, ty už tady nebydlíš?"
"Ne. Ledová bouře je za námi a je tu příliš mnoho lidí. "
"No a kde teď jsi?"
"Stevie Rae, nemohu ti to říct!"
"Vzhledem k tomu, že jsi se svým otcem, jo?" Když neodpověděl, pokračovala. "Hele, já vím, že ho Neferet nechal zbičovat a vyhnala ho ze své přízně na sto len jen na oko. "
"Ona si připoutala. Vlákna temnoty ho zbičovaly stokrát. "
Stevie Rae se zachvěla, když si vzpomněla, jak hrozné bylo když ji temnota bičovala a pila její krev. "No něco takového bych nepřála nikomu." Jejich oči se setkaly. "Ale ta část jak ho od sebe vyhnala na jedno století není pravda že jo? "
Refaim rychle a téměř nepostřehnutelně přikývl.
"A nemůžeš mi říst kde teď bydlíš, protože to je místo, kde jsi i s Kalonou? "
Znovu mírně přikývnul.
Znovu si vzdychla. "Takže když tě budu chtít vidět musím číhat v okolí některé děsivé staré budovy, nebo někde něco? "
"Ne! Můžeš zůstat v bezpečí a na veřejných místech. Stevie Rae, když mě budeš potřebovat, přijdi sem a zavolej mě, jak jsi to udělala dnes v noci. Slib mi, že nebudeš chodit po venku a snažit se mě hledat, "řekl a trochu ji zatřásl za ruku.
"Dobře, dobře. Slibuji. Ale mám o tebe strach. Refaime, vím, že jsi se svým tátou a ten dělá špatné věci. Já jen nechci, aby se ti při tom něco stalo. Takže buď opatrný OK?"
"Budu opatrný," řekl. "Stevie Rae, dnes jsem viděl červená toulavá mláďata. Udělali se hnízdo na Wil Rogers na střední škole. Dallas se k nim přidal. "
"Refaime, prosím, neříkej o nich Kalonovi a Neferet."
"Proč, pořád v nich vidíš laskavost a lidskost, a chceš ji dat další příležitost, aby tě zabili?" křičel na ni.
"Ne! Jen proto, že se snažím být milá, neznamená to, že jsem hloupá nebo slabá.
Ježíš, copak jsem uplně blbá? Už neuteču abych s nima mluvila sama. Sakra, Refaime, už jsem se snažila dost. Už jsem pochopila, že to nebude fungovat. Další rozhodnutí nechám na
Lenobii a Drakovi a Z. V podstatě jsem prostě jen nechtěla aby se skrz ně Neferet nedozvěděla o našem spojení. "
"Je příliš pozdě. To byl úkol od Neferet, abych šel dnes v noci po jejich stopách. Stevie
Rae, ještě jednou ti říkám, zůstaň daleko od červených mláďat. Už pro tebe nic neznamenají. "
"Budu opatrná. Už jsem ti to řekla. Ale já jsem Velekněžka a červená mláďata jsou moje zodpovědnost. "
"Ti, kteří se rozhodli pro tmu už nejsou tvoje odpovědnost. A Dallas se také proměnil. Nic jim nedlužíš. "
Stevie Raese zašklebila. "Žárlíš na Dallase?"
"Nebuď směšná. Jen prostě nechci vidět jak ti ublíží. Změníme téma. "
"Hele, Dallas není můj přítel už," řekla.
"Já vím."
"Jsi si zcela jistý?"
"Ano. Samozřejmě. "Otřepal a roztáhl svá křídla. Stenie Rae se zatajil dech, když ho pozorovala. "Zavolejte Zoey během jízdy když pojedeš zpět do školy noci. Uvidíme se později. "
"Zůstaň v bezpečí, OK? "
Otočil se k ní, vzal její obličej do svých rukou. Stevie Rae od něj nemohla odtrhnou oči a cítila sílu z jeho doteku.
Příliš brzy to bylo pryč. Příliš brzy, byl pryč. Ramrkala, aby ještě zahlédla, jak jeho majestátní křídla porazila noční vzduch a vynesly ho výš, až zmizel na východní obloze.
Refaim měl pravdu. Už skoro svítalo. Stenie Rae vytáčela číslo na telefonu, když spěchala od opuštěného panského sídla zpět do školy noci.
"Hej, Z., to jsem já. Mám nějaké špatné zprávy, tak se posaď….. "
2024 ©